Životní zlom v páté třídě? Sortování dětí na chytré a hloupé po Česku

Lidé si většinou myslí, že sítem přijímacího řízení projdou chytřejší z adeptů, kteří mají šanci zvládat vyšší studijní tempo. Chyba lávky. Zrna kumulovaná v inkubátorech víceletých gymnázií se rozdělují hlavně podle rodinného zázemí. Jestli bude žák pokračovat na základní škole, nebo bude svěřeno elitářskému ústavu, totiž není věcí inteligence, ani paměti.

„Dítě z rodiny, která si cení vzdělání a je s to dítě ke zkouškám připravit, má daleko vyšší šance, že na něm bude studovat, než dítě s lepšími schopnostmi ale s méně příznivým zázemím,“ uvedla doc. RNDr. Jana Straková, Ph.D., z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK a koordinátorka šetření v předškolní kohortě ve výzkumu CLoSE. O studium se tak podle ní ucházejí žáci hlavně podle rodinného klimatu. Uvědomělí a ambiciózní rodiče nastolují extrémní požadavky a intenzivní přípravu: doučování, přípravné kurzy i samostudium.

„Víceletá gymnázia dnes nerozvíjejí mimořádné talenty, jsou opravdu spíše ukazatelem ambicí rodičů a nelichotivým vysvědčením druhým stupňům základních škol. V těchto týdnech vrcholí v řadě rodin páťáků stresový proces výběru osmiletého gymnázia a s tím spojené přípravy na přijímací zkoušky,“ řekl o zájmu o elitní školství Mgr. Petr Hopfinger, ředitel soukromého česko-anglického Gymnázia Duhovka.

A nejde pouze o žáky a finanční příspěvky za jejich volbu. Trpí tím celé české školství. „Jsem přesvědčena o tom, že raná diferenciace vzdělávacího systému ohrožuje soudržnost české společnosti. Byla bych ráda, kdyby si rodiče nemuseli školu pro své děti pečlivě vybírat a mohli se spolehnout, že se mu dostane vstřícného přístupu a kvalitního vzdělávání v každé základní škole,“ uvedla Straková.

 Psali jsme

Vysokoškolských studentů už roky ubývá, je málo dětí